Národní ústav duševního zdraví hostí evropské špičky výzkumu psychedelik
16. 5. 2024, KLECANY – Výzkum psychedelik zažívá renesanci. Zkoumá se jejich využití například u léčby rezistentní deprese nebo jejich role při tvorbě nových spojení v mozku. V Česku se touto problematikou úspěšně zabývá Centrum výzkumu psychedelik Národního ústavu duševního zdraví, které bude 16. a 17. května hostit setkání předních evropských odborníků. Konference Psychedelic Neuroscience probíhá díky podpoře nadačního fondu PSYRES.
„Konference Psychedelic Neuroscience se svým designem méně soustředí na přednášky, velký akcent je kladen na mezinárodní propojení vědců a navázání dlouhotrvajících spoluprací, přenos technologií a know-how,“ říká organizátor setkání Marek Nikolič z Národního ústavu duševního zdraví. Vědci z NUDZ se přitom již dnes podílejí na řadě špičkových mezinárodních projektů.
Psychedelika a strojové učení
„Mezi vzácné hosty konference patří například Jan Ramaekers, který je profesorem farmakologie, forenzní toxikologie a kognitivních neurověd, Torsten Passie, špičkový odborník na akutní efekt psychedelik na psychiku, autonomní nervovou soustavu a endokrinní soustavu, Patrick Fisher, expert na neurozobrazovací metody, který se zabývá tím, jak psychedelika pomáhají pochopit funkci mozku a jeho částí, Lisa Xiaolu, která zrealizovala klinickou studii nitrožilního podání DMT, nebo přední čeští vědci jako Čestmír Vejmola a Klára Šichová, kteří se věnují studiu efektů psychedelik na potkanech, a kteří dodávají podklady pro všechny světové klinické studie, nebo Jan Hubený, který bude prezentovat analýzu neurozobrazovacích dat získaných doktorem Tomášem Páleníčkem z hlubin Amazonie v průběhu ayahuaskové šamanské ceremonie,“ říká Marek Nikolič.
Chybět nebude prof. Dr. Pedro Mediano, jeden z nejmladších lidí, kteří získali pozici profesora na Imperial College London ve výpočetních neurovědách a psychologii. „V 31 letech je Pedro světová špička v pokročilých analýzách dat. Specializuje se na použití machine-learningových algoritmů (algoritmů strojového učení) a nalézání vzorců v datech, které nejsou patrné očima, například predikování efektu léčby ještě než ji nasadíme,“ vysvětluje Marek Nikolič. Právě machine-learningový model, který je momentálně trénován na predikci odpovědi na podání psilcybinu na vzorku pacientů z Imperial College London, a který bude následně evaluován na vzorku pacientů v klinické studii PSIKET, jež probíhá v Národním ústavu duševního zdraví, bude na konferenci představen.
Efektivní léčba na míru
„Jako u každé léčby, ani psychedelika nejsou zázračnou pilulka pro každého. Identifikace vhodných pacientů pro tento typ léčby představuje zásadní pokrok v psychiatrii, který může pomoci ušetřit spoustu času pacientům tak, aby co nejdříve získali efektivní léčbu. Machine-learningový model, který dokáže pojmout velká množství dat, od diagnózy, přes neurovědecká zobrazovací data, po váhu, tlak a náladu, by teoreticky mohl pomoci směrodatně identifikovat pacienty, by z psychedeliky asistované terapie benefitovali, a doporučit je k léčbě. Rychlá, účinná, a správná léčba na míru je zásadním problémem diskutovaným v moderní psychiatrii,“ uzavírá Marek Nikolič.
Studie PSIKET porovnává účinek psilocybinu a ketaminu – anestetika s antidepresivním účinkem, při léčbě rezistentní deprese. Zájemci se do ní stále mohou hlásit, více informací naleznou na webových stránkách psiket.cz.