Sexuolog: Sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátu
Dvěma lidem v objetí je v tu chvíli úplně jedno, co se zrovna děje v jejich mozku. O hormonálních poryvech, myšlenkových zvratech, ale i mechanismech těchto pochodů toho více tušíme, než skutečně víme. Co se děje v mozku, když koukáme na někoho atraktivního? Proč nás evoluce dovedla právě sem? Co určuje pohlavní identifikaci a orientaci? Existuje asexualita nebo bisexualita? Nejen to jsou témata další přednášky z cyklu Laboratoř mysli, kterou pořádá Národní ústav duševního zdraví
Pohlaví jako sociálně kulturní konstrukt?
„Poznatky o klíčové biologické určenosti naší sexuální identifikace, orientace a o principech chování, které nám jsou dlouho známé, se stále více zpochybňují teoriemi o tzv. sociálně kulturních konstruktech, podle nichž jsou rozhodující pro sebeurčení jedince subjektivní pocity bez ohledu na objektivní skutečnosti, říká sexuolog As. MUDr. Zlatko Pastor, Ph.D., který povede přednášku Mozek a lidská sexualita v rámci cyklu pořádaným Národním ústavem duševního zdraví.
Pohlavní dvojtvárnost, tedy odlišnosti mozku mezi pohlavími, se přitom projevuje prakticky hned od narození a tyto strukturální a funkční odlišnosti se v mozkových oblastech s věkem prohlubují. „Rozdíly v chování chlapců a dívek sledujeme už od prvních dnů po porodu. Novorozené dívky preferují pohledy na lidské tváře, zatímco chlapci dávají přednost pohledu na mechanické předměty. Ve věku několika měsíců dívky inklinují k panenkám, zatímco kluci k míčkům a autíčkům. První náznaky pohlavní identifikace pak pozorujeme ve věku kolem dvou let, kdy dítě začíná mluvit. Ztotožňuje se s pohlavní rolí, kterou mu automaticky přiděluje okolí,“ říká doktor Pastor.
„Pohlavní identifikace se ovšem netvoří jako sociální konstrukt. Prostředí, v němž žijeme, je sice důležité, rozhodující vlivy ale mají biologické faktory. Například mužská homosexualita může být zřejmě determinována i geneticky. Rozhodující roli může sehrát také stres matky v těhotenství a různé vnitřní i zevní hormonální vlivy. U homosexuálních mužů pozorujeme i strukturální mozkové odchylky,“ vysvětluje doktor Pastor. Naopak bisexualita se u lidí vyskytuje naprosto ojediněle, většina sexuologů její existenci dokonce zpochybňuje. Ještě větší pochybnosti provázejí tzv. asexualitu.
Vztahy v časech kybersexu
Rozvoj technologií a změny charakteru párového soužití vytváří stále nové náměty pro výzkum sexuálního chování. „Z lidské sexuality vymizel, díky antikoncepci a umělému oplodnění, její výlučně reprodukční charakter. Masivně se rozšířila virtuální sexualita. Kybersex se stane pravděpodobně rozhodujícím prostředkem sexuálního uspokojení. Vzniknou účinné prostředky na zvýšení sexuální touhy, genetické modifikace zasáhnou naše tělo i mysl a sexualita konce 21. století se bude podobat té dnešní jako inteligentní telefon Bellově aparátu,“ uzavírá doktor Pastor.
Přednáška Mozek a lidská sexualita se koná 4. 12. 2018 od 17:00 v Městské knihovně Praha.