Pandemie COVID-19 může negativně ovlivnit sebevražednost, která vloni v ČR klesla o 10 %. Pomoci má Národní akční plán prevence sebevražd
Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. září, každoročně vyhlašuje Mezinárodní asociace pro prevenci sebevražd. Důvodem je šíření osvěty a podpora preventivních aktivit. Podle Světové zdravotnické organizace ročně vlastní rukou přijde o život bezmála 800 000 osob a počty pokusů jsou odhadovány až na dvacetinásobek1. Jak naznačuje výzkum NUDZ, v souvislosti s pandemií COVID-19 může riziko sebevražedného jednání narůstat. Existuje přitom řada ověřených opatření, díky nimž lze sebevraždám předcházet.
Vyšší důraz na prevenci
„V České republice v minulém roce počty sebevražd podle dat Českého statistického úřadu poklesly o více než 10 % oproti předchozímu roku, kdy tento pokles byl výraznější v mužské populaci. Dlouhodobě je však mezi muži ve srovnání se ženami evidován přibližně čtyřnásobný počet úmrtí s příčinou sebevraždy,“ říká Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví.
Evidence ukazuje, že probíhající pandemie a související restriktivní omezení se negativně odráží na duševním zdraví populace. Odborná komunita proto apeluje na vyšší důraz na prevenci sebevražd.
Kapacita krizových linek se zvýší
Z dat Národního ústavu duševního zdraví pak dle doktora Petra Winklera vyplývá, že „v průběhu nouzového stavu vyhlášeného v reakci na pandemii došlo v porovnáním s rokem 2017 k nárůstu případů osob, které splňují diagnostická kritéria pro některé z duševních onemocnění i riziko sebevraždy. Riziko sebevraždy bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku, což je ve srovnání s předchozím šetřením v listopadu 2017 trojnásobek“.
Nouzový stav navíc ukázal zvýšenou potřebu distančních služeb. Z analýzy Rady vlády pro duševní zdraví vyplývá, že linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR. Tento systém se tak ukázal jako funkční pro snižování dopadů mimořádné události a nouzového stavu do duševního zdraví populace. Velké linky důvěry se však potýkaly s vysokým počtem neobsloužených volajících zejména z důvodu nedostatečného personálního zajištění. Online chatové služby se pak ukázaly jako enormně důležité například v kontextu domácího násilí, tedy v situacích, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.
„Právě navýšení prostředků pro distanční služby pomoci v krizi je jedním z opatření Národního akčního plánu, který vláda přijala 24. srpna,“ doplňuje Alexandr Kasal, koordinátor akčního plánu. Ten by měl v následujících 10 letech přispět k dalšímu snižování počtu sebevražd zprostředkováním lepší dostupnosti péče pro osoby procházející krizí, realizací řady ověřených opatření prevence sebevražedného jednání i zajištěním kvalitních datových podkladů pro rozhodování v této oblasti.