Jak může umělá inteligence pomoci s duševním zdravím? A jaká jsou rizika? Odpoví Laboratoř mysli
2. 10. 2024, KLECANY – Smartphony a nositelná elektronika jsou pro řadu z nás nejen samozřejmým nástrojem komunikace, ale také péče o zdraví. Přibývá mobilních aplikací s integrovanou umělou inteligencí – AI. Kde všude může být její využití prospěšné? A jaká jsou největší rizika? Nejen tomu se bude věnovat první přednáška z cyklu Laboratoř mysli, který každoročně v Městské knihovně Praha pořádají přední odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Využití umělé inteligence a strojového učení má obrovský potenciál zejména ve dvou oblastech výzkumu a péče o duševní zdraví. V oblasti výzkumu může pomoci v objevování souvislostí v datech, která mají vědci k dispozici, ale které lidem nebyly dosud zřejmé. AI nástroje nebo metody strojového učení mohou pomoci – a již pomáhají – při jejich objevení.
Souvislosti, které lidské oko nevidí
„AI může například pomoci v rámci jednoho onemocnění identifikovat podskupiny pacientů s různým očekávaným klinickým průběhem i reakcí na léčbu. Věříme také ve slibné výsledky propojení různých typů dat: klinických, neurozobrazovacích, genetických. To může pomoci například u nemocí, kde již víme, že mají zřejmou dědičnost, ale zatím neumíme ukázat na konkrétní geny, zodpovědné za rozvoj nemoci. Tento problém řešíme v NUDZ např. v rámci projektu Genomika fyziologických regulací u bipolární afektivní poruchy, kde dáváme dohromady mezinárodní soubor dat o spánku, pohybu, náladě a genetice u několika set pacientů s bipolární poruchou. Detailnější pochopení podstaty onemocnění alespoň u části pacientů může přinést průlom jak v přesnější a rychlejší diagnostice, tak v cílené léčbě i vytvoření nových preciznějších terapeutických postupů,“ popisuje Ing. Eduard Bakštein, Ph.D., výzkumný a vývojový pracovník NUDZ, který bude jedním z přednášejících.
Odborníci z NUDZ také plánují využití AI například ve studii ESO, která se zabývá schizofrenií. „Tato studie vedená doktorem Filipem Španielem už přes 10 let shromažďuje velmi detailní data o pacientech s první atakou schizofrenie. Naším cílem je počítačem asistovaná diagnostika a podpora rozhodování. Kteří pacienti se zhorší více, kteří méně? Které faktory o tom rozhodují? A také, jaký vývoj mohu očekávat u mladého člověka po první psychóze, kterého mám právě před sebou? A jaká léčba je pro něj vhodná?“ popisuje Eduard Bakštein.
Aplikace vybírejte pečlivě
Nové AI nástroje si překotně razí cestu do každodenního života: automatické shrnutí dokumentů, generování textů i obrázků, automatické titulky, překlady, ale i interpretace a vyhledávání informací. Kromě oficiálních certifikovaných zdravotnických nástrojů, založených na AI, jako jsou například automatické popisy, detekce a třídění zdravotnických dat, tak do zdravotnictví vedlejšími cestami rychle přicházejí i nástroje pro zjednodušení práce jak zdravotníků, tak i samotných pacientů. Je však nutné vyřešit řadu etických a právních otázek, například kdo bude odpovědný za správnost diagnózy stanovené pomocí AI nástrojů.
„Správné zapojení těchto technologií do systému zdravotní péče může zvýšit efektivitu, dostupnost i kvalitu služeb a stávající systém výrazně vylepšit. Náročné regulační mechanismy, sloužící primárně k ochraně bezpečí a zdraví pacientů však nemohou konkurovat překotné rychlosti uvádění nových AI nástrojů na trh, a přirozeně tak dochází k neoficiálnímu využívání různých nezdravotnických AI řešení. Minimum aplikací je však klinicky validních a bohužel je také obtížné ověřit, nakolik je daná aplikace založená na vědeckých datech. Stejně tak u nás chybí systém pro ověřování těchto aplikací, jako je tomu například v Německu. Pomoci může renomé vydavatele dané aplikace a případně informace o studiích, které vydavatel uvádí. Tyto informace však není vždy snadné dohledat. NUDZ již vyvinul několik vědecky ověřených aplikací, například systém pro předpovídání relapsu schizofrenie ITAREPS, nejnověji pak probíhá vývoj aplikace opatruj.se, zaměřené na veřejné duševní zdraví,” uzavírá doktor Bakštein.
Přednáška AI v duševním zdraví: Přísliby a úskalí digitální psychiatrie se v Městské knihovně v Praze koná 8. října od 19:00. Přednášky následující nabídnou širokou škálu témat, která budou prezentovat přední osobnosti: výsledky unikátního průzkumu CZECHSEX představí 14. října doktorka Kateřina Klapilová, doc. Marek Preiss se 5. listopadu s kolegy bude věnovat tomu, jak nucená emigrace v důsledku akce Asanace ovlivnila životy tří generací. Cyklus přednášek uzavře 3. prosince profesor Jiří Horáček s tématem Jak se vyrovnat s vlastní konečností? Psychologie smrtelnosti a možná řešení. Více informací na webu nudz.cz.