Příspěvek na péči 

Příspěvek na péči je určen pro situace, kdy člověk z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. Touto osobou může být někdo blízký (např. rodinný příslušník) nebo sociální pracovník v rámci sociální služby. Příspěvek byl zaveden se změnou legislativy v roce 2006 (zákon o sociálních službách 108/2006) a nahradil předchozí opatření, které se vázalo na důchod (tzv. „zvýšení důchodu pro bezmocnost“). Srovnáme-li celkový vývoj, mezi lety 2001 a 2011 došlo k nárůstu nově přiznaných příspěvků, což mohlo být způsobeno nejen nárůstem nemocí, ale i rozšířením oprávněných žadatelů a větší informovaností potenciálních žadatelů. 

Příspěvky podle typu onemocnění 

Jak shrnuje výsledky hlavní autorka studie, socioložka Miroslava Janoušková: „Ve srovnání příjemců podle jednotlivých diagnóz představují duševní onemocnění třetí nejčastější příčinu a jejich význam narůstá. V letech 2009-2011 se jednalo konkrétně o 15,8 % všech nově přiznaných příspěvků, oproti 8,5 % v průměru z let 2001-2003“ (podrobnější informace shrnuje tabulka v příloze). Tento trend koresponduje s výsledky předchozí analýzy, která se zaměřila na nově přiznané invalidní penze. „V případě nově přiznaných invalidních důchodů tvoří duševní onemocnění dokonce druhou nejčastější příčinu přiznání s 20 % ze všech nově přiznaných dávek,“ doplňuje další z autorů Petr Winkler a dodává, že v obou případech představují duševní onemocnění nejrychlejší rostoucí příčinu uznání dávky. 

Častějšími příjemci příspěvků na péči jsou v mladší věkové kategorii muži, ale přibližně od 70. roku věku začínají převládat ženy. Mezi pohlavími existují i odlišnosti v souvislosti s typem diagnózy. Mezi ženami celkově dominují příspěvky z důvodu organických duševních poruch (např. demence u Alzheimerovy nemoci) více, než je tomu u mužů, což kopíruje demografické trendy, neboť ženy se dožívají vyššího věku než muži. Naopak v případě mentálních retardací jsou celkově častějšími příjemci muži. 

Blízké trendy a reforma psychiatrické péče 

Skutečnost, že duševní onemocnění představují třetí nejčastější příčinu nově přiznaných příspěvků na péči, si žádá zvýšenou pozornost v rámci celého systému sociálního zabezpečení. Petr Winkler odhaduje, že význam duševních onemocnění na celkové zátěži způsobované všemi onemocněními bude dramaticky růst: „Očekávám, že ve vyspělých 

evropských státech, včetně České republiky, dojde v nadcházejících desetiletích k zásadnímu zlomu a význam duševních onemocnění předčí význam fyzických onemocnění. Podobný zlom jsme viděli již v druhé polovině 20. století, kdy se ve vyspělých zemích podařilo radikálně eliminovat význam infekčních onemocnění a na významu tak nabyla neinfekční fyzická onemocnění“, říká. 

„V souvislosti s transformací systému psychiatrické péče narůstá důležitost tohoto příspěvku. Zároveň se objevují nové požadavky na možnosti a dovednosti neformálních pečovatelů hlavně z řad rodinných příslušníků. Dále je nezbytné rozvíjet kapacity sociálních služeb a komunitní péče o lidi s duševním onemocněním,“ uzavírá magistra Janoušková. 

PŘÍLOHA: 

Tabulka: Vývoj struktury nově přiznaných dávek řešících bezmocnost dle kapitol MKN-10, tříleté průměry: 2001-2003 a 2009-2011 Kapitola dle MKN-10	2001-2003	2009-11
(%)	na 10 tis. obyvatel	(%)	na 10 tis. obyvatel
Nemoci oběhové soustavy (I00-I99)	51,6	17,2	31,0	16,9
Nemoci svalové a kosterní s. a pojivové tkáně (M00-M99)	14,6	4,9	17,3	9,4
Poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99)	8,5	2,8	15,8	8,6
Novotvary (C00-D48)	6,4	2,1	10,1	5,5
Nemoci nervové soustavy (G00-G99)	5,1	1,7	9,1	5,0
Ostatní skupiny diagnóz	13,7	4,6	16,7	9,1
Celkem	100,0	33,3	100,0	54,5

Ke stažení