Základní informace

Řešitel:Mgr. Barbora Keřková, Ph.D.
Hlavní příjemce: NUDZ
Spolupříjemce: n/a
Doba řešení: 01.05.2025 - 31.12. 2028
Rozpočet celkem: 5 976 000 Kč
Rozpočet NUDZ: 5 976 000 Kč
Podpořil/a: Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky (AZV)

 

 

Anotace

U poruch schizofrenního spektra (schizophrenia spectrum disorder, SSD) je běžně pozorována deficitní emoční rekognice, její naměřená severita nicméně může odviset od studijních metod, včetně obtížnosti testového paradigmatu. Možným vysvětlením je, že si jedinci se SSD zachovávají schopnost implicitního zpracování emocí, ale chybují, jakmile je ke zpracování emoce zapotřebí dodatečných složek, včetně schopnosti emoci verbalizovat či uchovat v paměti. Taková skutečnost by mohla mít zásadní teoretické i klinické důsledky, přesto dosud nebyla dobře ověřena. Navrhovaná studie danou otázku řeší zhodnocením statistického (implicitního) učení a jeho prediktivní kapacity na emoční rekognici o různé obtížnosti. Vliv statistického učení je zároveň porovnán vůči vlivům verbalizace a kapacity pracovní paměti. Intervenující efekty kontrolujeme předem volbou vhodných podnětů (podněty jednotné modality s nízkými nároky na sociální dovednosti: tóny a melodie) a dodatečnými měřeními (např. sluchových schopností). Zařadíme 88 účastníků se SSD a 88 zdravých kontrol. U obou skupin čekáme zachování statistického učení spojené s jeho protektivním vlivem na emoční rekognici s nižší obtížností. U emoční rekognice s vyšší obtížnosti očekáváme, že se protektivní vliv statistického učení u SSD sníží kvůli zvýšenému vlivu deficitů ve verbalizaci a pracovní paměti. Pro posouzení klinického významu těchto výsledků ověříme vztahy mezi statistickým učením, emoční rekognicí a celkovým fungováním mediační analýzou, dále explorujeme další klinicky relevantní oblasti, včetně kvality života. Díky inovativnímu designu může navrhovaná studie podstatně posunout naše chápání prediktorů stojících za zachovanou i deficitní emoční rekognicí. Prověřením jejich souhrnného vlivu na určité klinické výsledky pak můžeme u těchto poruch podpořit vývoj a uplatnění účinných terapií.