Základní informace

Řešitel: MUDr. Tomáš Páleníček, PhD.
Hlavní příjemce: NUDZ
Spolupříjemce: VŠCHT - Fakulta potravinářské a biochemické technologie
Doba řešení: 1. 5. 2021 – 31. 12. 2024
Rozpočet celkem: 12 699 000 Kč
Rozpočet NUDZ: 10 223 000 Kč
Podpořil/a: Agentura pro zdravotnický výzkum ČR

Anotace

Deprese je celosvětově 4 nejčastější příčinou invalidity, 20-30% pacientů je rezistentní k standardní léčbě (treatment resistant depression, TRD). Unikátní rychlý nástup antidepresivního účinku u subanestetických / psychedelických dávek disociativního anestetika ketaminu je na základě několika meta-analýz potvrzen i u TRD, nicméně se většinou neudrží déle než 7-10 dní. Recentní studie se serotonergními psychedeliky psilocybinem a ayahuaskou popisují významný antidepresivní potenciál těchto látek u TRD. Na rozdíl od ketaminu však tyto účinky přetrvávají mnohem déle, v řádu týdnů až měsíců.

Přestože aktuálně probíhají dvě velké multicentrické studie s psilocybinem u deprese, a jedna srovnávající efekt oproti citalopramu, přímé srovnání těchto dvou strategií léčby s rychlým nástupem účinku neexistuje. Naším hlavním cílem je u pacientů s TRD srovnat antidepresivní účinky psilocybinu a ketaminu oproti antidepresivně neaktivní látce midazolamu. Jako primární cíl bude hodnocen antidepresivní efekt na škále MADRS (Montgomery-Asberg Depression Rating Scale) po 24 hodinách po sezení s látkami, klíčovými sekundárními cíli jsou pak sledování délky trvání antidepresivního účinku, počet odpovědí a remisí a doba do zahájení standardní antidepresivní léčby po dobu 3 měsíců od podání studijní medikace. Explorativní část studie si klade za cíle sledovat změny ve funkčních stavech mozku pomocí simultánní EEG/fMRI měření, kdy bude srovnáván stav před zahájením léčby versus 1 den a 1 týden po podání studijní medikace. Na základě literárních údajů a recentních dat od zdravých dobrovolníků, kteří participovali v naší studii s psilocybinem, budeme korelovat antidepresivní účinky látek (měřeny pomocí psychometrických škál a reakcemi na emočně salientní stimuly pomocí eye trackeru) s parametry entropie a funkční konektivity. Nakonec budeme hodnotit roli plazmatických neurobiologických biomarkerů deprese (BDNF, prolaktin, ACTH a oxytocin).